Mnohatlonská báseň 2015 – Honza a Lukáš

Honza a Lukáš

Tento člověk je dost čilý,

ale taky trochu starý.

Volejbal rád hraje

a často vyhraje.

Moc rád jezdí na lyžích,

někdy ujíždí na kopcích.

Občas se mu něco stane,

ale pak je v pohodě,

po všem si zas s námi hraje.

Je s ním velká sranda,

my jsme jeho banda.

Na kole to z kopce pálí,

pak ho z toho žebro bolí.

Dělá dlouhý rozcvičky,

rozzlobí tím rybičky.

O brigádě, díky bohu,

neuříz si celou nohu.

Uříz si jen kousíček,

zašili mu prstíček.

Být s ním, to je moje tužba,

přinejhorším zachrání nás horská služba.

Sjedeme s ním každou říčku

a přežijeme jeho hříčku.

Občas někdo volá “Bože”,

“zachraňte někdo toho muže!”.

On ho potom zachrání

a rád nám o tom vypráví,

nejenom o Pomoraví.

Je to prostě kus,

 

pořádný má vkus.