Kůča a Kája
Cesta probíhala v klidu,
navzdory okolnímu lidu.
Každý hleděl řízků svých,
pojedeme na saních.
V chalupě se dávno svítí,
za chvíli je plná dětí.
Z komína se už kouří,
závodníci pravidlům se bouří.
Rumcajs stojí ve dveřích,
venku padá tiše sníh.
Pokoj all inclusive není,
doufáme, že se to změní.
Ráno startér pokynul,
dav se z dveří vyhrnul.
všichni se nám nahlas smějí,
jak se hrnem do závějí.
Hodinky má zpožděné,
dveře vždycky zavřené.
Ztrácíme tím vždycky čas,
než ven vyhrnem se zas.
U pultu se ztrácí čas,
další hrne se tam zas.
K obědu nás donutil,
zpátky na mráz vyhodil.
Teď sedíme nad básní,
mysl se nám rozjasní.
Těšíme se na testy,
abychom zas roznesli,
že to letos bylo easy,
venku stojí bílé břízy.
Kolegové chudáci,
dostali plat za práci,
kterou my děláme zdarma,
je to ale hrozná sranda.
Do večera dlouhá doba,
sněhu je teď plná chodba.
Rozhodčí výsledky sčítá,
účastníky hlad zmítá.
Výsledky se přehrabuje,
ceny z tašky vytahuje.
Naše ale nebudou,
zazpíváme s kytarou.