Mnohatlonská báseň 2015 – Majda a Kuba

Majda a Kuba

Je to malá vedoucí,

ale to je matoucí.

Je totiž chytřejší,

ale ne největší.

Celý den běhá venku,

pořád, každou chvilku.

A když jí je zima,

napadne jí rýma.

Ale jí to nevadí,

protože se uzdraví¨

a do té doby,

schová se do chalupy.

S oblibou nás venku honí

“ať to nikdo nepokoní”.

Jako každý vedoucí,

co nemá nic na práci

a proto nás učí odhady,

my jsme vždy daleko od pravdy.

A proto dřepujem

a taky se zlepšujem.

Ale někdy taky ne,

to je však jen výjimečné.

Většinou už nedřepujem,

my to totiž nemilujem.

A tak to vzdáváme,

někdy to holt nedáme.

Někdy se s ní hádáme,

ale jí to nevadí,

vždycky nás i povzbudí.