O oddílu

Něco z historie oddílu

Fakticky se dá vystopovat prvopočátek našeho oddílu až do 50 let minulého století. Tehdy se spojil oddíl Spartak Stalingrad se Sokolem Vinohrady. Tím získal bývalou plovárnu NSK spolu s krakorci na lodě. Na vodu vlastně tenkrát jezdili hlavně lyžaři, kteří považovali vodu v létě jako dobrý doplňkový sport v tehdejší Sokolské loděnici. Jeden z tehdejších aktivních vodáků, L.Chrpa, pořádal i zájezdy na řeky. Postupně se začal tvořit oddíl turistiky z nezávodících členů, kteří přešli do uvolněných dnešních prostor naší loděnice.
Turistiku tenkrát definoval ČSTV jako svojí samostatnou složku a jednotlivé odbory včetně našeho oddílu začaly využívat podniková nákladní auta pro svojí potřebu dopravy na vodu. Možná si někdo z Vás ještě vzpomene na cestování náklaďákem pod plachtou.

Oddíl vodní a lyžařské turistiky v naší jednotě byl tenkrát velmi úzce provázán, a současně fungoval oddíl mládeže, který tenkrát vedl cvičitel K.Ryšánek spolu s V.Pecinou. Po nich oddíl mládeže převzal Jirka Keller, který s ním uspořádal putovní vodácký tábor na Slovensku.
Také se náš oddíl angažoval v počátcích VTJZ na Sázavě.

Postupně, jak se zvyšovala zdatnost členů oddílu, tak se zvyšovala i obtížnost řek, na které oddíl začal jezdit. Zřejmě vrcholem činnosti oddílu se stala léta v období 1970 – 1990, kdy se oddíl účastnil pravidelně VTJZ, dvě – horní Labe, a Doubravu dokonce pořádal, v Praze deset let pořádal sjezd Botiče, jezdil pravidelně týden co týden na vodu a část členů jezdila obtížnosti WW 4-5. Pořádaly se i letní zájezdy ven – Rumunsko, Jugoslávie, Rakousko – na divokou vodu.

Z téhle doby si možná vybavíte jména některých členů – Franta Coufal,dlouholetý předseda oddílu, Jarka Brabcová – Čágo, Eva Davídková, Tonda a Hanka Rosických, Pavel Liška – Lišák, a nebo taky palice zrzavá se svým klanem, Milda Brabec –Brabčák, pozdější předseda oddílu , Aleš Vrhel, Jirka Keller – předseda odboru, Milada Gröslová- vedoucí oddílu mládeže,Martin Poš- autor kopyta singlu „pošovky“, Luděk Kalaš- spolupracoval na kopytu „Bohemky“ . Díky jim se oddíl stal mezi vodáckými oddíly pojmem. Navíc díky hudebně nadaným členům měl oddíl výbornou kapelu, která se schází dodnes. Jejím členem byl i Bohouš Jelínek, náš basista a nevidomý vodák.

Tady musíme i vzpomenout našeho bývalého člena Jirku Kučeru, kterému se stala osudnou jedna z peřejí řeky Gangy. Ovšem ve své největší slávě oddíl trochu pozapomněl na úzké spojení oddílu dospělých s mládeží.

I když v roce 1980 od Boříka Bartoše převzali vedení oddílu mládeže Pavel Šálek s Janou Kunátovou, tak se nedařilo předávání mladých do oddílu dospělých. V tuto dobu začala krize oddílu, která vyvrcholila v letech 1990-91 téměř rozpadem oddílu. Naposledy v roce 1991 jsme udělali Doubravu. Potom rychle většina oddílu skončila svojí činnost. Posledním předsedou oddílu byl tenkrát Adam Chochola. Když on odešel, tak oddílu fakticky hrozil zánik. Naši dorostenci a žáci z fungující mládeže odcházeli do jiných pražských oddílů – Kotvy, Sparty, Slavoje, atd.Jmenovat můžu například Supa, Čírtě, Monču, bratry Vlky.

Oddíl dospělých postupně přišel o velkou část krakorců, klubovnu a byl na cestě k totálnímu rozpadu. Tenkrát jsme v oddíle zůstali tři. Sedli jsme si s vedoucím oddílu mládeže Jirkou Klímou, a shodli se na tom, že oddíl za každou cenu pro budoucnost dětí v oddíle budeme resuscitovat. Základem se stalo pořádání zájezdů autobusem, nikoliv auty, a podařilo se včlenit mezi nás odbor vodní turistiky Fyzikálního ústavu. Někteří z lidí Fyzikálu se stali řádnými členy oddílu. V této době to byl každotýdenní boj o rentabilitu zájezdu autobusem.
Zároveň se podařilo od naší TJ získat znovu krakorce, dnes máme i klubovnu.

Postupně ale si lidi zvykli, že se opravdu na zájezd jede, mládež přestala přecházet do jiných oddílů, a začala pravidelně doplňovat dospělé. Postupně se k nám začali přidávat i členové jiných oddílů, kteří radši jedou busem, nežli aby měli starost o auto- například Gríša Vodička, Jáchym Kopřiva.

Naším členem je i náš dopravce Honza Kukla, díky jemuž oddíl jezdí pravidelně jeho autobusy. Z oddílu mládeže se výrazně v oddíle prosadili zejména Milan Hrabák – Mejla, člen výboru, Michal Záviška – Hraboš, člen výboru, Štěpán Klepač, vedoucí oddílu mládeže, Marek Veselý- Mára, vedoucí oddílu mládeže, Martina Hlaváčková – vedoucí dorostu, Honza Vašut – Ámos, vedoucí dorostu.
Povedlo se přemluvit i k návratu některé členy, kteří původně odešli jinam. Jmenovat mohu Romana Lišku, výborného kytaristu, člena klanu Lišků,bratry Machálky, Adama Chocholu
Poslední třešinkou na dortu se stalo převzetí pořádání Hamerského potoka a jeho prosazení do seriálu Českého poháru vodáků. Navíc se oddíl pravidelně schází v loděnici v tělocvičně, jezdí na hory, účastní se výcviku eskymáků, jeden z našich členů pořádá jízdu čertů Prahou pronajatou tramvají.

Prostě oddíl žije, má víc než 40 jezdících členů, a pokud neudělá stejnou chybu, jaká se stala před lety, a bude se pečlivě starat o mládež, tak bude fungovat dál. Základem všeho je dobrá spolupráce mezi oddílem dospělých, mládeže, oddílem slalomu, kam předáváme talentované jedince a hlavně dobrá práce výboru oddílu.

Vypadá to jednoduše, ale starý výbor si mohl trochu oddechnout se starostmi o oddíl až po 15 letech od rozpadu oddílu. Tak dlouho trval návrat na pozice, které oddíl po léta předtím pravidelně obsazoval. Dneska už zase hrdě zní pokřik „Lišku bolí za krkem BOHEMKA JE LÉÉÉPŠÍÍÍ.

Poděkování za tenhle současný stav patří zejména členům výboru oddílu dospělých- Pavlu Šálkovi Ešusovi, Mejlovi Hrabákovi, Romanu Liškovi, Honzovi Hlaváčkovi Bivojovi, Jáchymu Kopřivovi Jaškovi, Michalu Záviškovi Hrabošovi, vedoucím oddílu mládeže- Jirkovi Klímovi, Simoně Klímové, Vlastě Voříškové, i těm mladším- Štěpánovi, Markovi, Martině, Amosovi, Mejlovi. Ale to už je současnost a nikoliv historie oddílu.

S pomocí Jirky Kellera sepsal Ešus – Pavel Šálek